Proč z nesprávného načasování jídla rychleji stárneme?

Rozhodnutí vybrat si vhodnou chvíli k jídlu přináší podle vědců s sebou omlazující účinky na organismus. Ve výzkumu, který se zatím zaměřil jen na zvířata, totiž zjišťovaly, jak funguje správné načasování stravování na lidské tělo.

Jídlo, které si dopřejeme takříkajíc v běhu či vynechanou snídani. A večer přeplněný dobrotami. Tento druh zlozvyku dokáže podle odborníků zanechat na těle horší stopy, než jen známé zažívací potíže. Zajímavý výzkum publikoval časopis Science a realizovali jej výzkumníci z Medical center v Dallasu. Zkoumali zvířata, která jedli kdykoli během dne a cokoli na co měli chuť. Oproti nim sledovali ty, které dostávaly jídlo s omezeným obsahem kalorií v určitých časových fázích dne.

VIDEO: V pořadu Jde o nás jsme si povídali o obezitě, jejích nástrahách, zvycích i zlozvycích Slováků ve stravování, zda o tom, co bychom měli změnit – hosty byla lékařka, obezitoložka a vědkyně SAV Adela Penesová a lékař, dietolog Boris Bajer.

Výzkum fandí jedení během aktivní části dne
Zvířata, která se stravovala ve vymezených časových úsecích, žila asi o 20 % déle, než ta, která si dopřála velké množství jídla bez ohledu na denní či večerní hodinu. Pokud konzumovali potravu jen během takzvaných aktivních fází dne, dožívali se až o 35% déle. „Pokud budete jíst na začátku dne, vaše tělo bude mít více času strávit přijaté jídlo a využít z něj energii pro tělo,“ vysvětluje lékař a zakladatel Casa de Sante Onyx Adegbola. Jak tvrdí, pokud si dopřejeme jídlo později, tělo se snaží zpracovat jej během spánku. Netřeba se proto divit, že dochází k poruchám trávení a vzniku refluxu.

Jak biologické hodiny mají vliv na přibírání
Lidské tělo se řídí takzvaným cirkadiánním rytmem. Jednoduše řečeno, organismus je nastaven na bdění a spánek. Noční odpočinek a denní aktivita jsou však ovlivňovány různými hormony. Jejich produkce závisí také na tom, kdy a jak se stravujeme. Naše buňky spotřebovávají méně energie, když nejsou zatěžovány. Děje se tak zejména v noci, kdy díky tomuto procesu dochází k menšímu opotřebení buněk. Saháme-li tedy po jídle večer nebo těsně před spaním, dochází k narušení našich biologických hodin a zmiňovaného cirkadiánního rytmu. To vede k řadě problémů, kterým dominuje nedostatek spánku. Chabý noční odpočinek se podepisuje rychleji pod vznik nadváhy, obezity, srdečně-cévních chorob a cukrovky. Všechna zmíněná onemocnění mají negativní vliv na celé tělo, a proto se nesprávnému načasování jídla připisuje rychlejší stárnutí organismu.

Grilled chicken meat and fresh vegetable salad of tomato, avocado, lettuce and spinach. Healthy and detox food concept. Ketogenic diet. Buddha bowl in hands on white background, top view

Jak na to?
Jídlo si raději rozdělme do několika menších dávek. Dobrým řešením není zkonzumovat nepřiměřeně velkou dávku jídla ihned v úvodu dne. Naopak chybou je snídaně vynechávat as jídlem začínat hladoví a vystresovaní až kolem poledne. Během hladovění se do těla vylučují vyšší dávky kortizolu. Jedná se o hormon kortizol, který je v malém množství potřebný pro náš organismus. Vyšší hladiny kortizolu však ovlivňují zpracovávání cukru v těle a nadělají i pořádnou hormonální bouři. Vystresovaní lidé tak rychleji sahají po kalorických jídlech leckdy přes den. Vědci to vysvětlují tak, že potřebují rychle nabrat energii a nehledí přitom na jejich výživovou hodnotu. Výsledek na sebe nenechá dlouho čekat a promítne se do přibírání na váze.

Latest articles

Similar articles

Subscribe to our newsletter

Instagram