Rozhodnutí vybrat si vhodnou chvíli k jídlu přináší podle vědců s sebou omlazující účinky na organismus. Ve výzkumu, který se zatím zaměřil jen na zvířata, totiž zjišťovaly, jak funguje správné načasování stravování na lidské tělo.
Jídlo, které si dopřejeme takříkajíc v běhu či vynechanou snídani. A večer přeplněný dobrotami. Tento druh zlozvyku dokáže podle odborníků zanechat na těle horší stopy, než jen známé zažívací potíže. Zajímavý výzkum publikoval časopis Science a realizovali jej výzkumníci z Medical center v Dallasu. Zkoumali zvířata, která jedli kdykoli během dne a cokoli na co měli chuť. Oproti nim sledovali ty, které dostávaly jídlo s omezeným obsahem kalorií v určitých časových fázích dne.
VIDEO: V pořadu Jde o nás jsme si povídali o obezitě, jejích nástrahách, zvycích i zlozvycích Slováků ve stravování, zda o tom, co bychom měli změnit – hosty byla lékařka, obezitoložka a vědkyně SAV Adela Penesová a lékař, dietolog Boris Bajer.
Výzkum fandí jedení během aktivní části dne
Zvířata, která se stravovala ve vymezených časových úsecích, žila asi o 20 % déle, než ta, která si dopřála velké množství jídla bez ohledu na denní či večerní hodinu. Pokud konzumovali potravu jen během takzvaných aktivních fází dne, dožívali se až o 35% déle. „Pokud budete jíst na začátku dne, vaše tělo bude mít více času strávit přijaté jídlo a využít z něj energii pro tělo,“ vysvětluje lékař a zakladatel Casa de Sante Onyx Adegbola. Jak tvrdí, pokud si dopřejeme jídlo později, tělo se snaží zpracovat jej během spánku. Netřeba se proto divit, že dochází k poruchám trávení a vzniku refluxu.
Jak biologické hodiny mají vliv na přibírání
Lidské tělo se řídí takzvaným cirkadiánním rytmem. Jednoduše řečeno, organismus je nastaven na bdění a spánek. Noční odpočinek a denní aktivita jsou však ovlivňovány různými hormony. Jejich produkce závisí také na tom, kdy a jak se stravujeme. Naše buňky spotřebovávají méně energie, když nejsou zatěžovány. Děje se tak zejména v noci, kdy díky tomuto procesu dochází k menšímu opotřebení buněk. Saháme-li tedy po jídle večer nebo těsně před spaním, dochází k narušení našich biologických hodin a zmiňovaného cirkadiánního rytmu. To vede k řadě problémů, kterým dominuje nedostatek spánku. Chabý noční odpočinek se podepisuje rychleji pod vznik nadváhy, obezity, srdečně-cévních chorob a cukrovky. Všechna zmíněná onemocnění mají negativní vliv na celé tělo, a proto se nesprávnému načasování jídla připisuje rychlejší stárnutí organismu.
Jak na to?
Jídlo si raději rozdělme do několika menších dávek. Dobrým řešením není zkonzumovat nepřiměřeně velkou dávku jídla ihned v úvodu dne. Naopak chybou je snídaně vynechávat as jídlem začínat hladoví a vystresovaní až kolem poledne. Během hladovění se do těla vylučují vyšší dávky kortizolu. Jedná se o hormon kortizol, který je v malém množství potřebný pro náš organismus. Vyšší hladiny kortizolu však ovlivňují zpracovávání cukru v těle a nadělají i pořádnou hormonální bouři. Vystresovaní lidé tak rychleji sahají po kalorických jídlech leckdy přes den. Vědci to vysvětlují tak, že potřebují rychle nabrat energii a nehledí přitom na jejich výživovou hodnotu. Výsledek na sebe nenechá dlouho čekat a promítne se do přibírání na váze.
